Kapitola 1 | Biskup Martin |
14. Z toho je našemu muži nadmíru úzko, začíná již zoufat a praví ve stále zoufalejším rozpoložení: „Ó, probůh, Pane, pomoz! (To je však jen jeho obvyklé úsloví.) Copak je to? Třikrát jsem volal – a nadarmo! 15. Jsem tedy ztracen? To nemůže být, vždyť nevidím ani ohně, ani „Bůhsnámi“ (ďábla)! 16. Ahahahahaha (chvěje se), to je opravdu strašné! Tak sám! Ó, Bože, kdyby nyní nějaký „Bůhsnámi“ přišel sem a já – bez kropenky třikrát posvěcené a bez krucifixu – co si počnu?! |
Kapitola 1 | Náhled v mobilu Impresum |