3. Proto tedy náš onemocnělý episkopus2 vynaložil také vše, jen aby se opět pozemsky uzdravil. Nejlepší lékaři museli být stále kolem něho, ve všech kostelích jeho diecéze musely být slouženy mše za uzdravení a všechny jeho ovečky byly vyzvány, aby se modlily za jeho zachování a aby skládáním a zachováváním zbožných slibů namísto něho získaly mu plnomocné odpustky. V komnatě, kde nemocný ležel, byl zřízen oltář, u kterého musely být slouženy dopoledne tři mše za uzdravení; odpoledne museli se pak tři nejzbožnější mnichové ustavičně modlit z breviáře „krátký přehled“3 před vystaveným sanctissimem4.

4. On sám začasto zvolal: „Ó, Pane, smiluj se nade mnou! Svatá Maria, matko milá, pomoz mně, slituj se nad mou knížecí biskupskou hodností a milostí, kterou nosím ku poctě tvé a tvého Syna! Ó, neopouštěj svého věrného sluhu, ty jediná pomocnice v každé nesnázi, ty jediná oporo všech trpících!“