Help

jakob-lorber.cc

Úvod Domácnost Boží, Kniha 1

5. Kdo ve Mne živě věří, tomu jistě není cizí Má síla, dobrota a nejúplnější moudrost, a poznává a musí poznati, že Já mám zajisté nadbytek síly a moudrosti a tam, kde vzdělávám pole Já, dovedu z něho nepřítele jistě na věky zahnati; neboť Já a satan jsme ještě nikdy v jedné brázdě pluh nevedli! Rozum zištného světa, ježto je sám temný, nespatřuje žel nikde nic jiného nežli temnotu v očích těch, které vyučuje a vychovává Otec, se jeví vše zcela jinak, neboť vpravdě čistým a osvíceným je vše čisté a dobře osvětlené.

6. Těm však, kteří praví, že tomuto dílu, aby se mohlo považovati za dílo dané shora, chybí prostota, klid, rozhled a jistá hloubka v celkovém světovém názoru 2, budiž zcela krátce pouze řečeno, aby se napřed ve svém srdci přesně zkoumali, zda snad právě jim nechybí to, co postrádají v tomto slově. Ostatně dali zde posudek proto, aby jako evropští učenci přece jen také něco řekli o tomto díle, aniž vnikli do jeho úplné hloubky; neboť k tomu je zajisté zřejmě více třeba nežli sotva jediného zběžného přečtení jednoho oddílu tohoto díla.

7. Copak rozumí tací čtenáři prostotou? Já však myslím, že spis, který přes zcela nutnou, pro omezený lidský zrak tajemnou hojnost a hloubku toho co podává, je napsán tak, že mu mohou zcela dobře rozumět dokonce i děti, které dovedou jen trochu číst a nad abecedu a násobilku myslit, přece jen právem nepostrádá jisté prostoty. Obrazy a řeč však nevyžadují věčně nikdy prostoty Písma, nýbrž jen nadaného porozumění sebeprostšího srdce a snadného vyznání se v takovém Písmu; vše ostatní však – jako stará nemotorná řeč a několik tisíc let stará příslušná podobenství – je právě tak málo prostotou jako světský rozum světských mudrců. Co je tu podotknuto o žádoucím klidu a rozhledu a požadované hloubce v celkovém světovém názoru toho všeho je v tomto spise tím více, čím se toho kritizující rozum domnívá postrádat; neboť to, co srdci dodává klidu, musí zajisté samo mít klid v hojnosti. Rozumu to ovšem klidu dát nemůže, poněvadž rozum není schopen klid pojmout a proto v Písmu nemůže právě tak nějaký klid nalézt, jako nějaká řeka, dokud nedosáhla nejhlubší hlubiny mořské. Kdyby se však rozum světských mudrců dovedl pokořit a sestoupit ze své domnělé výše do prostoty plné životní komůrky srdce, pak by z tohoto klidu již také v tomto spisu nalezl onen postrádaný klid a nejúplnější rozhled právě v tomto klidu. Dokud se však rozum jako větrná korouhvička na špičce věže pozemské moudrosti neustále na všechny strany sem a tam otáčí všelikými větry pochybností, nemůže ovšem nikde nalézt klidu, kterého nemá sám, a tedy také ne onoho navyklého rozhledu, kterého používá na své větrné výši.

8. Postrádáte-li však někdo v tomto díle určité hloubky celkového světového názoru, tomu budiž předem řečeno, že Dárci tohoto spisu také naprosto nešlo o to, aby tímto spisem rozvinoval u těch, kteří jej budou v pravém klidu a prostotě srdce číst jako to, co vlastně jest nějaký takový názor, který jest žel, nyní již mezi lidmi až příliš rozšířen, nýbrž šlo Mu jen o to, aby probudil zbožnou a vděčnou mysl a z ní probudil a trvale oživil živou víru a pravou lásku k Bohu a k bližnímu.

9. Za druhé však ti, kdož čtou tento spis z opravdové mysli, přece jen dosáhnou dostatečné hloubky lepšího světového názoru bez přičinění učenců, kteří se svými marnivými rozumovými pokusy věčně nikdy nedostanou do oněch pravých hlubin celkového světového a všesvětového názoru, jakého mohou praví čtenáři nabýt jen v tomto spisu – nehledíc ani k jiným a pozdějším spisům, v nichž se abychom tak řekli dosti srozumitelně a podrobně rozvinují a odhalují Slunce a s ním hmotně a duchovně všechny Soustavy planet, Sluncí i Centrálních sluncí.

10. Je-li však v nějakém spisu dostatečně jasně vylíčen jak hmotný, tak zejména duchovní vývoj všech od prvopočátku stvořených věcí tedy téměř již po věčně trvajícím sledu času a stavů a nachází-li někdo přesto příliš málo hloubky v tomto domněle nedostatečném světovém názoru, - věru, pak už asi nebude ani ve všech nebích nějaké oční masti, kterou by se tací badatelé mohli zbavit své velmi politováníhodné krátkozrakosti!

11. „My, prostí a rozumově slabí milovníci Boží,“ tak mohou plným právem říci všichni praví čtenáři tohoto díla,“ kteří jsme sice mimo univerzitu Boží v našem srdci nenavštěvovali nikde nějakou jinou univerzitu ani v Paříži ani v Jeně a v Göttingách přece jen nebudeme měnit se vší vaší proslulou moudrostí světskou; neboť naše stálé zření v hlubinách velkých stvoření našeho svatého Otce jest nám milejší nežli vaše tisícileté bádání se zastřeným zrakem. Jak daleko sahají vaše dalekohledy a vaše matematické čáry, můžete seznat z vašeho kalendáře, a vaše cesty nejsou nám cizí; ale vyměřit jak daleko sahá jasná zření našeho v Bohu spočívajícího srdce, na to budou asi vaše roury a matematické čáry zajisté příliš krátké a příliš málo matematické!“

12. Kdo tedy chce čísti toto dílo s opravdovým prospěchem pro svou duši, ať je čte ve vší prostotě svého Bohu odevzdaného srdce a nedělá nad nimi cenzora podle světského lidského způsobu, nýbrž stále jen velmi starostlivého hospodáře svého srdce; tehdy v tomto díle nalezne ve vší hojnosti vše, co několik málo vysoce učených čtenářů žel nenalezlo.

13. A nyní veškeré požehnání a všeliká milost opravdovým čtenářům, kteří jsou čistého srdce a dobré vůle! Amen.

Úvod Náhled v mobilu Impresum