9. A Kain viděl se svými velkou štědrost Páně a opět se všemi svými poklekl a se vší vroucností děkoval Bohu za tak velké dobrodiní a pravil v slzách se rozplývaje. „Ó, Pane, Tvá spravedlnost jest veliká a nepochopitelná, - ale jak velká musí teprve býti Tvá láska, můžeš-li, ó, věčná lásko, býti ještě s tak velkými dobrodiními ze Sebe pamětlivý největšího hříšníka! Jak velká musí býti zloba, která by Tě kdy mohla zneuznati!“