Help

jakob-lorber.cc

Kapitola 20 Domácnost Boží, Kniha 1

26. Tu prchal dál a dále k východu a dostal se do veliké nížiny, zde padl zemdlen k zemi a spal tři dny a tři noci. Potom však přišel mocný vítr s hor, probudil spící a šuměl a hučel po dalekých krajinách a konečně se utišil v hlubinách země, která slula „Nhod“ aneb, „suché dno moře.“

27. A Kain pohlédl opět vzhůru k vysokým cimbuřím hor, a žádných mužů již neobjevil tu nevěděl co by tu počal. Po krátké chvíli však vztáhl ruce a přehlasitě křičel: „Nejspravedlivější Pane, proniká-li k Tvému uchu i z této velké dáli ještě můj křik, pak shlédni milostivě sem přes tato cimbuří kvůli dětem a mé ženě na poznamenaného uprchlíka před svatostí Tvých očí, která poznamenala mé čelo nocí hříchu, neboť při volném čele by se na mně nepoznala hanebnost, která je napsaná na čele, v rukou a na prsou velkého hříšníka, jehož hřích jest příliš veliký, nežli aby mu mohl býti kdy odpuštěn.“

28. A hle, tu se snesl přes vysoké hory, sedmdesát sedm mužských výšek nad uprchlíkem a jakýsi silný hlas pravil z něho a byl to hlas Ábelův, který pravil: „Kaine, znáš tento hlas?“

29. A Kain odvětil: „Ó bratře Ábeli, přicházíš-li proto, aby ses na mně, svém vrahu, jak náležitě pomstil, pak učiň podle spravedlnosti, ale ušetři své požehnané sestry a jejich dětí!“

30. Tu pravil tento hlas opět řka: „Kaine, kdo koná zlo, jest hříšník, kdo splácí zlo zlem, jest služebníkem hříchu; kdo koná dobro pro dobro, ten smyl vinu a k jeho části nezbude ničeho; kdo mnohonásobně splácí, jest hoden svých bratří; ale před Bohem platí jen jedno: Dobro konati za zlo, a žehnati těm, kteří dobrodincům klnou a život dávají za smrt.

31. A hle, jako takovýto přicházím k tobě; proto se mne neboj, neboť jsem nyní poslán k tobě shora, abych ti předně ukázal, že Pán je ve všech Svých zaslíbeních pravdivý a věrný a za druhé, abych ti naznačil, že máš v této zemi se svými zůstati a že je máš živiti plody, jaké v této zemi nalezneš a abych ti pak také oznámil, že ti tvůj bratr skrze velkou lásku Otcovu v něm odpustil tvůj skutek.

32. Mou krev pak usmiřuj svými slzami lítosti, dokud tím nebude smyta skvrna s tvého čela, a své děti a svou ženu přiveď ve vší bázni před Pána. A učiníš-li tak svobodně ze sebe z bázně před Pánem, pak zůstaneš a budeš žíti, jakým jsi, psancem; ale v lásce pohneš zatvrdlým srdcem spravedlnosti.“

Kapitola 20 Náhled v mobilu Impresum