Help

jakob-lorber.cc

Kapitola 1 List Laodicejským

1. Pavel, vůlí a milostí Boží apoštol Ježíše Krista, a bratr Timotheus.

2. Svaté obci Laodicejské a všem věřícím bratřím v Ježíši Kristu v ní a moudrým v duchu Božím. Milost budiž s vámi a pravý pokoj od Boha, Otce našeho Pána Ježíše Krista!

3. Děkujeme a chválíme a velebíme v každé době Boha, Otce našeho Pána Ježíše Krista, a máme velkou starost o vás a modlíme se povždy za vás k Bohu.

4. Neboť skrze Ducha Páně a skrze bratra Epafra a Nymfa jsme slyšeli, že jste v některých věcech odpadli

5. a zvolili jste si biskupa a duchovenstvo a chcete dělat z Krista modlu – a určili jste si dům, jeden den a lemovaná roucha.

6. Tak jako to bylo dílem mezi pohany a mezi Židy, kdy ještě před Bohem platila obřízka těla, kterou Bůh nařídil za Otce Abraháma na znamení živé obřízky ducha skrze Ježíše Krista ve vás.

7. To však vám dávám nyní vědět, abyste zvěděli, jaký boj musím nyní snášet kvůli vám, kteří jste viděli i neviděli mou osobu,

8. a abyste byli důtklivě napomenuti ve svých srdcích a pak soustředili svou lásku, v níž je veškeré bohatství jistého rozumu, abyste poznali velké tajemství Boha, Otce, v Jeho Synu Ježíši Kristu,

9. v němž pak jsou skryty veškeré poklady moudrosti a živého poznání v Duchu.

10. Napomínám vás však proto, aby vás nikdo nesvedl rozumovými a skvělými řečmi a filosofií pohanů.

11. Vždyť rozum mají i zvířata, tak jako filosofii pohané, kteří obětují mrtvým modlám.

12. Vy však jste vykoupeni smrtí tohoto Jednoho k věčnému životu v Bohu Otci, takže jak tu můžete zasvěcovat své srdce, které se stalo příbytkem Ducha Svatého, opět duchu mrtvých?!

13. I když nejsem také u vás tělem, jsem však stále u vás v duchu, mocí Kristovou ve mně a vidím vaši víru a vaše skutky.

14. A proto vás chci vážně napomenout a ukázat, jak mnozí z vás, milých bratří, upadli do velké pošetilosti, neboť znám jejich klamné důvody a vím, co chtějí.

15. Budiž však tomu tak, abyste se přidržovali Ježíše Krista, jak jste Ho obdrželi a přijali ode mne, a kráčejte podle evangelia, které jsem vám věrně hlásal,

16. a zapusťte v něm pevné kořeny a buďte pevni ve víře tak, jak jsem vás to všechny učil v duchu našeho Pána Ježíše Krista, živého Syna Božího, který vládne po pravici Otce od věčnosti.

17. Takto však, jakými se nyní chcete stát a jak to chcete mít, jste odpůrci Krista a Jeho slova.

18. Co tedy chcete? Chtěli byste se znovu opět stát otroky a tvrdě drženými sluhy zákona a hříchu a smrti, od čehož všeho jsme byli osvobozeni skrze Ježíše Krista?

19. Poslyšte mne! Pravím vám: Dejte dobrý pozor, abyste nebyli obelstěni a oloupeni vaší světskou moudrostí a příliš volnou naukou těch mezi vámi, kteří se bojí více Římanů a slepých Židů nežli Pána slávy, který nás vykoupil, skrze Něhož jsme byli učiněni my i nebe i Země i všechny věci.

20. Když jsem však byl mezi vámi, tázali se Mne vaši světští mudrci, jaký je rozdíl mezi Bohem a Jeho Synem Kristem. Já jsem se ujal slova a řekl jim:

21. „Poslyšte, bratři! Bůh je Jeden a Kristus je Jeden. Neboť jako je jen jeden Bůh, tak je také jen jeden Kristus. Co rozdílného by tu mělo být mezi Bohem a Kristem? Bůh je láska a Kristus je moudrost v Bohu aneb Světlo, Pravda, Cesta a věčný život.

22. V Kristu sídlí úplnost Božství tělesně a my jsme dokonalí v Něm. Neboť On je základem a hlavou veškeré slávy, vší moci a síly, veškeré vrchnosti světa, a je Knížetem všech knížectví Země.“

23. Jestliže jsem já, Pavel, však toto mluvil k vám v duchu a ve vší pravdě, proč se tedy nyní necháváte podvádět lidskou naukou a světskými ustanoveními?!

24. Vy jste byli obřezáni bez ruky a nože – Duchem Svatým, ježto jste odložili svůj hříšný život, který byl mocným kořenem v mase vašeho těla. A to bylo pravé, živé obřezání v Kristu.

25. Neboť tu jsme byli ve svém hříšném těle s Kristem pro svět pohřbeni křtem Svatého Ducha a pak jste opět skrze Krista znovu z mrtvých vstali živou vírou a láskou k Němu.

26. Co tedy chcete nyní opět se starou obřízkou, která tu přestala? Co s obřadem, který je nyní bezcenný, protože tu Kristus již byl a vstal z mrtvých a my v Něm? Co chcete se sabatem, působil-li Kristus každodenně a dosud působí a tím každý den učinil dnem Páně a sabatu nesvětil?!

27. Já však vás znám, pravím-li vám: Kristus jakým je, chce být chudým ve světě! Vy však chcete zlato! To je to, proč chcete modlitebny, svátek a lemovaná roucha.

28. Vy pravíte, že Bůh skrze Krista, Svého Syna, nikde nezrušil ustanovení Mojžíše, nýbrž naopak je při poslední večeři potvrdil, a že tedy také musejí být obětní obřady.

29. Já, Pavel, pravý Bohem vyvolený apoštol Páně, jsem však naplněn Duchem Božím. Jak to tedy přijde, že mně to Duch Boží ještě nikdy neoznámil, ač jsem byl před svým povoláním mnohem tvrdošíjnějším služebníkem a přisluhovačem chrámovým, nežli jste kdy byli vy?

30. Já však vám chci nyní říci: Jak mne Duch Boží probudil, když jsem se ubíral do Damašku, abych tam pronásledoval mladou obec Kristovu, tak jsem nejprve – dokonce ve své slepotě – zřel, že Pán chce být v Duchu a v pravdě ctěn a vzýván, ale věčně nikdy v nějakém obřadě.

31. Neboť žádného Bůh napřed neoslepil, koho ke své službě povolal. Já však jsem musel napřed oslepnout, abych ztratil vše, co světa jest, nežli jsem se měl stát jen jedním z Jeho nejnepatrnějších sluhů.

32. Proč však jsem musel napřed oslepnout? Protože má celá bytost byla pohřbena do hmoty chrámové služby, a tím mně tudíž byla odňata.

33. Jestliže mne tedy Pán bez obřadu, tedy v mé slepotě povolal, jak bych mohl kdy učinit z večeře Páně obřad?!

34. Či není tomu tak, jak mne povždy učí Duch Boží?! Kdo má světlo očí, ten pohlíží na obřady světa a obveseluje se jimi.

35. Ale pro slepého všechen svět se svými obřady zanikl. Zanikla stará služba chrámu i všechna lemovaná roucha.

36. Je tedy věčnou pravdou, že Pán mne nepovolal pro nějaké nové zřizování obřadů, nýbrž pro povzbuzování srdcí, kolem nichž satan po tisíciletí koval své tvrdé řetězy,

37. a abych hlásal každému svobodu Ducha, pokoj duše, a tím zpřetrhal v Kristu Pánu stará, tvrdá pouta smrti.

38. Co však prospěje mně i vám mé učení, co evangelium Boží, chcete-li se svobodně opět navrátit do staré smrti?!

39. Já však vás prosím kvůli vašemu věčnému životu: Upusťte od toho, co staré zajetí v Bábelu všem Židům zanechalo jako tvrdé dědictví!

40. Hleďte: Bábel, onu velkou nevěstku světa, Pán zničil, neboť přinesla mnohým národům smrt. Co však získáte vy, chcete-li zřídit z Laodiceje nový Bábel?! Proto upusťte od toho, co by přivodilo znovu hrůzu zpustošení, o čemž Daniel prorokoval, když stanul na místě svatém.

41. Kristus vás však učinil živoucími, jelikož jste byli ve svých hříších a v předkožce svého těla mrtví a odpustil vám všechny hříchy, kterých jste se vždy dopouštěli v chrámu, jakož i ve své předkožce.

42. On zničil krvavý rukopis, který byl proti nám všem, jenž povstal světskými ustanoveními, a naše jména byla tímto písmenem zanesena do knihy světa, do knihy soudu a do knihy smrti, – tím, že jej přibil na kříž.

43. Proč však chcete tento Bohem Samým zničený, na kříž soudu, potupy, kletby, smrti přibitý krvavý rukopis opět strhnout a svá nová jména v Kristu vyměnit za stará, která byla krví napsána v knize soudu?

44. Ó, vy slepí pošetilci veškeré pošetilosti! V Kristu jste se osvobodili – a nyní se chcete stát opět otroky a služebníky hříchu, soudu a smrti! Což jste neslyšeli, že proklet je ten, který se přibije na kříž?!

45. Kristus však vzal vaši hanbu, vaši potupu, váš hřích, váš soud a vaši smrt na sebe a dal Se jako proklatec za vás přibít na kříž, aby vám všem zjednal úplnou svobodu před Bohem. A abyste kráčeli ve cti, vzal veškerou vaši hanbu a potupu s sebou na kříž.

46. Ó, co obelsťuje vás, kteří jste se stali živými v Kristu, že se chcete nyní opět znovu odevzdat smrti?!

47. S čím vás tedy mám porovnat, aby vás to trefilo jako dobrá střela terč? – Ano, podobáte se rozohněné poběhlici, která bydlí v městě a je nicméně dcerou z dobré rodiny!

48. Poslyšte mne a zapište si to za uši! Co prospěje poběhlici její dobrý původ, je-li její tělo chlípnější nežli tuk vykrmeného obětního berana?!

49. Zda nebude ve svém pokoji žárem těla pobíhat a hned u jednoho, hned opět u druhého okna vystrkovat půl těla a zda nebude na všechny strany svýma očima chtivýma smilnění střílet, zda by spatřila toho, který má, po čem její tělo v chlípnosti lační a hoří?!

50. A spatří-li ho, pak mu nevázaným žárem svých očí ukáže, co by ráda a bude ve své žádostivosti desateronásobně více s ním hřešit, nežli nějaká nevěstka v posteli hanby se svým záletníkem.

51. Ó, hleďte, vy Laodicejští, to je váš obraz! – Víte však, co udělá takovému děvčeti ženich, který se chce o ně poctivě ucházet, půjde-li kolem jejího domu a spatří její hanebné chlípné choutky?

52. Ihned ji ze svého srdce a svých úst vyobcuje a více už na ni nepohlédne, a to kdyby i přišla do té největší nouze!

53. Rovněž tak vám učiní i Pán, neboť On vám zbudoval nový, živý chrám ve vašich srdcích, kde Ho máte očekávat. Vy však pohrdáte tímto chrámem, touto svatou komnatou a ze samé světské chlípnosti pádíte k oknům soudu a chcete tu smilnit se světem, kvůli zlatu, vážnosti a panovačnosti, jelikož po tom všem bažíte!

54. Já však pravím vám: Pán ustoupí a nechá vás přejít do veškerého nevěstkářství, do starého soudu a do staré smrti, jestliže se ihned neobrátíte a zcela neupustíte od svého duchovenstva, které jste si sami zvolili, od svého chrámu, svého svátku a svých lemovaných rouch. Neboť to vše je před Pánem ošklivostí, podobně jako rozpálená poběhlice, která je ve svém srdci horší nežli deset nevěstek Bábelu.

Kapitola 1 Náhled v mobilu Impresum