Kapitola 1 | List Laodicejským |
38. Co však prospěje mně i vám mé učení, co evangelium Boží, chcete-li se svobodně opět navrátit do staré smrti?! 39. Já však vás prosím kvůli vašemu věčnému životu: Upusťte od toho, co staré zajetí v Bábelu všem Židům zanechalo jako tvrdé dědictví! 40. Hleďte: Bábel, onu velkou nevěstku světa, Pán zničil, neboť přinesla mnohým národům smrt. Co však získáte vy, chcete-li zřídit z Laodiceje nový Bábel?! Proto upusťte od toho, co by přivodilo znovu hrůzu zpustošení, o čemž Daniel prorokoval, když stanul na místě svatém. 41. Kristus vás však učinil živoucími, jelikož jste byli ve svých hříších a v předkožce svého těla mrtví a odpustil vám všechny hříchy, kterých jste se vždy dopouštěli v chrámu, jakož i ve své předkožce. 42. On zničil krvavý rukopis, který byl proti nám všem, jenž povstal světskými ustanoveními, a naše jména byla tímto písmenem zanesena do knihy světa, do knihy soudu a do knihy smrti, – tím, že jej přibil na kříž. 43. Proč však chcete tento Bohem Samým zničený, na kříž soudu, potupy, kletby, smrti přibitý krvavý rukopis opět strhnout a svá nová jména v Kristu vyměnit za stará, která byla krví napsána v knize soudu? 44. Ó, vy slepí pošetilci veškeré pošetilosti! V Kristu jste se osvobodili – a nyní se chcete stát opět otroky a služebníky hříchu, soudu a smrti! Což jste neslyšeli, že proklet je ten, který se přibije na kříž?! 45. Kristus však vzal vaši hanbu, vaši potupu, váš hřích, váš soud a vaši smrt na sebe a dal Se jako proklatec za vás přibít na kříž, aby vám všem zjednal úplnou svobodu před Bohem. A abyste kráčeli ve cti, vzal veškerou vaši hanbu a potupu s sebou na kříž. 46. Ó, co obelsťuje vás, kteří jste se stali živými v Kristu, že se chcete nyní opět znovu odevzdat smrti?! 47. S čím vás tedy mám porovnat, aby vás to trefilo jako dobrá střela terč? – Ano, podobáte se rozohněné poběhlici, která bydlí v městě a je nicméně dcerou z dobré rodiny! 48. Poslyšte mne a zapište si to za uši! Co prospěje poběhlici její dobrý původ, je-li její tělo chlípnější nežli tuk vykrmeného obětního berana?! 49. Zda nebude ve svém pokoji žárem těla pobíhat a hned u jednoho, hned opět u druhého okna vystrkovat půl těla a zda nebude na všechny strany svýma očima chtivýma smilnění střílet, zda by spatřila toho, který má, po čem její tělo v chlípnosti lační a hoří?! 50. A spatří-li ho, pak mu nevázaným žárem svých očí ukáže, co by ráda a bude ve své žádostivosti desateronásobně více s ním hřešit, nežli nějaká nevěstka v posteli hanby se svým záletníkem. 51. Ó, hleďte, vy Laodicejští, to je váš obraz! – Víte však, co udělá takovému děvčeti ženich, který se chce o ně poctivě ucházet, půjde-li kolem jejího domu a spatří její hanebné chlípné choutky? 52. Ihned ji ze svého srdce a svých úst vyobcuje a více už na ni nepohlédne, a to kdyby i přišla do té největší nouze! 53. Rovněž tak vám učiní i Pán, neboť On vám zbudoval nový, živý chrám ve vašich srdcích, kde Ho máte očekávat. Vy však pohrdáte tímto chrámem, touto svatou komnatou a ze samé světské chlípnosti pádíte k oknům soudu a chcete tu smilnit se světem, kvůli zlatu, vážnosti a panovačnosti, jelikož po tom všem bažíte! 54. Já však pravím vám: Pán ustoupí a nechá vás přejít do veškerého nevěstkářství, do starého soudu a do staré smrti, jestliže se ihned neobrátíte a zcela neupustíte od svého duchovenstva, které jste si sami zvolili, od svého chrámu, svého svátku a svých lemovaných rouch. Neboť to vše je před Pánem ošklivostí, podobně jako rozpálená poběhlice, která je ve svém srdci horší nežli deset nevěstek Bábelu. |
Kapitola 1 | Náhled v mobilu Impresum |