Kapitola 2 | List Laodicejským |
22. a kteří říkají: „Pohlédneš-li na ženu, už jsi zhřešil. Jíš-li nečistá, Mojžíšem zapovězená jídla, jsi po celý den nečistý. A dotkneš-li se pohana a promluvíš s ním více než tři slova, musíš to oznámit knězi chrámu, aby tě před Bohem očistil.“ 23. Sami jsou však plni nečistoty a plni lakoty, nevěstkářství a potají provozují obchod se všemi pohany a vynakládají vše, aby si s nimi skryté přátelství nepokazili. 24. Já však pravím: Tělo potřebuje své jako duch, neboť má svou potřebu a svou nutnost. Proto mu také v spravedlivé míře dávejte, co mu Bůh určil a používejte, co se přináší na trh. Neboť tělo potřebuje své ošetření jako duch svou svobodu. Proto buďte svobodni a nikoli otroky slepých pošetilců světa. 25. Co však ocenitelného může o sobě říci ten, kdo ukládal půst svému žaludku, ale své srdce plně načerpal všelijakými zlými myšlenkami, přáními a žádostmi?! |
Kapitola 2 | Náhled v mobilu Impresum |