Help

jakob-lorber.cc

Kapitola 3 List Laodicejským

1. Já jsem však pravil: „Střežte se lži, která je nejbližším potomkem satana.“, protože – jak jsem se od Nymfa dověděl a jak se rovněž skrze Ducha Kristova v sobě dovídám – přešli jste většinou k ustanovením lidským.

2. Co jiného je chrám, nežli lidské ustanovení, mrtvé dílo snu, které také vždy zaniká, jakmile se oko ze spánku probudí?!

3. Jelikož však chrám je takový, je tedy lží do níž se ubíráte, abyste sami sebe obelhávali a oklamávali, jelikož míníte, že v něm vzdáváte Bohu čest. A Samého Boha obelháváte, míníte-li, že Mu tím prokazujete velmi důležitou službu obětní.

4. Vy pošetilci! Jakou službu chcete prokazovat Všemohoucímu, který založil nebe a zemi ještě dříve, než jste Jím byli stvořeni?! Co máte, abyste to nebyli dříve obdrželi? Jestliže jste to však obdrželi, proč děláte, jako byste to nebyli obdrželi?!

5. Chcete snad prokázat Pánu libou službu tím, že Ho v chrámě, lidskou rukou zbudovaném, vzýváte obřady a kadidlem a mrtvými modlitbami na dlouhých nebo širokých pásech?!

6. Ó hleďte, jak velice vás apoštol satanův obelstil! Vždyť Kristus, v němž dlí úplnost Božství, byl tělesně v chrámě k smrti odsouzen a již předtím Sám prorokoval jeho úplný zánik.

7. Jak by tedy On nalézal ještě zalíbení v tom, před čím všechny Své učedníky, jakož i mne v duchu velice varoval řka: „Střežte se zákvasu farizejů a veleknězů?!“ A vy nyní chcete ten starý „soudní dům“, jenž se stal před Bohem ošklivostí, zřídit za příbytek Páně, abyste Ho tam snad mnohonásobně usmrcovali?!

8. Jak jste museli být slepí a jak velice jste přešli do světa, že vás to na prvý pohled nenapadlo?!

9. Není na tom dost, že Kristus jednou za všechny lidi zemřel a my všichni s Ním, abychom s Ním povstali z mrtvých ještě v našem (masitém) těle k opravdovému poznání Jeho Ducha, který je v nás a k poznání Otce, který nás miloval již dříve, než byl svět?!

10. Jak často byste ještě chtěli Krista usmrcovat, Jeho jedině věčně živoucího, který nás všechny jednou probudil ze smrti k věčnému životu Svým slavným zmrtvýchvstáním?!

11. Já, Pavel, však pravím vám: Jděte a zničte chrám, vymažte označený svátek z kalendářů, sesaďte falešného biskupa a jeho sluhy, kteří chtějí podobně, jako sluhové jeruzalémští z práce vašich rukou žít, a kteří si dali udělat velkou kovovou skříň, která má pojmout vaše uspořené zlato a stříbro,

12. a spalte lemovaná roucha, která jsou nyní před Bohem ošklivostí. Už tím prokážete Pánu mnohem příjemnější službu, než kdybyste se po tisíc let v takovém chrámu dávali usmrcovat (to jest obětovat; vyd.)!

13. Chcete-li však již zbudovat ve svém středu bohulibý dům, pak postavte útulek pro nemocné, chromé, neduživé, pro postižené, pro slepé a němé a dům pro chudé vdovy a sirotky a dům pro neštěstím postižené cizince, bez výjimky, ať jsou kdokoli.

14. Ty pak radostně a soucitně přijměte a sdílejte s nimi veškeré své požehnání, jak nám to náš Pán Ježíš Kristus dvakrát učinil, když svým hojným požehnáním nasytil tisíce hladových, pak prokážete Jemu, jedině Svatému, opravdovou libou službu k svému posvěcení.

15. Neboť On Sám ve prospěch toho mluvil, řka: „Cokoli však činíte nejnepatrnějšímu z těchto chudých, Mně jste učinili.“

16. Jestliže Se tedy On Sám co nejjasněji vyslovil o tom, jaká služba je Mu nejpříjemnější, proč tedy chcete službu, která je Mu ošklivostí, protivným zápachem a morem?!

17. Srdce plné lásky je Pánu Bohu v Kristu jedině libým živoucím chrámem a je Mu milejší než svět plný šalomounských chrámů, které jsou všechny mrtvé, zatímco srdce je živoucí a může Boha a všechny bratry milovat! Zbudujte tedy znovu tento chrám v sobě duchovně a povždy v něm obětujte Pánu živoucně!

18. Ne chrám, ne obřady, ne kněz a ne biskup, rovněž ne Pavel a jeho učedníci. Nikoli Žid, nikoli Řek, ani obřízka Židů a předkožka, ani chrám Šalomounův. Tedy rovněž ne také Řek, Skyt, pohan, svobodný, sluha. Ani sabat, ani nový měsíc, ani jubilejní rok není něčím před Bohem, nýbrž jedině Kristus je vše ve všem.

19. Proto tedy oblečte Krista jako vyvolení Boží, jako Jeho Svatí a Jeho milovaní skrze živoucí víru, skrze lásku, skrze srdečné slitování nad svými bratry, skrze přátelství, vlídnost, pokoru, mírnost a veškerou trpělivost.

20. Ve všem tom snášejte se jeden s druhým a odpouštějte si vzájemně ze srdce, cokoli má jeden proti druhému, a tak i já vám odpustím, odpustí i Pán, jak vy sobě odpustíte.

21. Nevznášejte žaloby jedni proti druhým podobně jako pohané, kteří mají své vlastní žalobní soudy, nýbrž buďte snášenliví a vzájemně shovívaví a vyřizujte své věci v srdci. Tak učiníte před Pánem lépe, nežli kdybyste co nejsvědomitěji zachovávali všechna ustanovení Mojžíšova, která je si těžko pamatovat a ještě tíž dodržovat. Neboť na ustanoveních Mojžíšových nemá Pán zalíbení, nýbrž jedině na čistém srdci, které Boha a bratry opravdově miluje.

22. A tak se tedy přidržujte především lásky, neboť ona jediná má platnost před Pánem a je jedině plnoprávným poutem veškerého zdokonalování a veškeré dokonalosti.

23. V lásce a skrze lásku nechť vládne pravý, dokonalý pokoj Boží ve vašich srdcích, v němž a k němuž jste také jedině všichni povoláni v jednom těle v Kristu Pánu. A děkujete-li Mu, děkujte mu za to povždy a věčně v duchu a pravdě,

24. ale nikoli v mrtvém chrámu, který tu není ničím před Bohem, Pánem, Dárcem života, který jedině vidí do srdce a na jeho pokoj.

25. Nechť živoucí slovo Kristovo hojně mezi vámi přebývá ve vší lásce a opravdové, dokonalé moudrosti z ní. Poučujte a napomínejte a povznášejte se navzájem všelikými nádhernými duchovními věcmi a úvahami,

26. žalmy lásky a jinými chvalozpěvy a duchovními líbeznými písněmi. Ale zpívejte v srdci a nekonejte prázdný žvást ústy, a tak se stanete Pánu příjemnější nežli je marnivý žvást farizejů, Židů a pohanů, kteří se svými rty mají mnoho co dělat kvůli zlatu, ale jejich srdce jsou přitom chladnější nežli led.

27. Vše pak, cokoli činíte – ať slovy nebo skutky – čiňte ve jménu našeho Pána Ježíše Krista a děkujte za vše Bohu Otci skrze Něho. Neboť On je prostředníkem mezi Bohem a námi, – v jeho srdci dlí úplnost Otcova.

28. Poslyšte však také vy, ženy laodicejské: Takto tomu chce Pán, náš Bůh od věčnosti, abyste byly dokonale poddány svým mužům v Kristu Pánu. Neboť v muži máte hlavu Kristovu.

29. Vy, mužové, však milujte své ženy spravedlivou měrou a nebuďte k nim tvrdí. Ale ani v lásce k svým ženám příliš nepřehánějte, abyste tím nezapomínali na Pána, – neboť láska k Pánu musí být svobodná, tedy jako byste žádné ženy neměli.

30. A vy, děti, buďte úplně poslušné, poslouchejte své rodiče ve všech věcech, které nejsou proti Kristu, neboť je to Jeho vůle a je Mu to příjemné.

31. Vy, rodičové, neztrpčujte však mysli svých dětí tvrdými slovy a špatným nakládáním, aby se nestaly před vámi ostýchavými a potom zbabělými patolízaly a licoměrníky. Neboť zřejmou vzdorovitou hlavu můžete ohnout láskou, ale licoměrník a lichotník je nepolepšitelný.

32. Takto také pravím vám, pacholkům a služebníkům vašich pánů: Buďte jich poslušni ve všech věcech, které nejsou proti Kristu, ale ne jen na oko, abyste se tím svým pánům líbili, nýbrž v opravdové prostotě svého srdce a ve stálé bázni Boží.

33. Vše však, co konáte svým pánům, konejte tak, jako byste sloužili Kristu Pánu ve vší věrnosti svého srdce, ale ne jako byste sloužili lidem. Tak také jednou obdržíte od Něho mzdu slávy.

34. Kdo však z vás koná bezpráví své vrchnosti, ten to také koná stejnou měrou Pánu. Pán však nepohlíží na to, je-li někdo pánem anebo sluhou, nýbrž jedině na skutek a na důvod skutků.

35. Kdo tudíž koná bezpráví svému panstvu, tomu také dá Pán jednou náležitou odplatu. Vy zajisté můžete lidi klamat, ale Pán se nedá oklamat, neboť před Ním jsou vaše srdce vždy otevřena.

36. Vám, pánům, dárcům, pravím však také, abyste dobře uvážili, že pacholci a služebníci jsou před Pánem také vaši bratři, proto prokazujte jim vždy, co je správné před Bohem. Dávejte jim příslušnou mzdu v pravý čas s láskou v Kristu a pomyslete, že my všichni máme jednoho Pána v nebi a tím je Kristus, Svatý Boží od věčnosti.

37. Nezanedbávejte modlitbu a modlete se s děkováním bez ustání, ale nikoli rty, nýbrž v duchu a v pravdě se vší prostotou svého srdce a opravdovou zbožností v lásce ke Kristu Pánu.

38. Modlete se však zároveň za mne, aby měl Pán vždy pro mne otevřeny dveře živého slova a abych mluvil vždy před vámi a před všemi bratry v Kristu o velkém tajemství Jeho a Jeho Království. Neboť i já jsem ještě poután k světu a jsem zcela obyčejný člověk, který může předpovídat jen tehdy, když mu Pán otevře dveře Své milosti.

39. Proste a moudré budiž vaše chování před každým a vůči každému, – také vůči těm, kteří jsou mimo, vůči Židům a pohanům. Nesuďte nikoho – ať je to Skyt, pohan, Žid, Řek atd., nýbrž zařiďte se moudře podle času a okolností.

Kapitola 3 Náhled v mobilu Impresum