4. On sám začasto zvolal: „Ó, Pane, smiluj se nade mnou! Svatá Maria, matko milá, pomoz mně, slituj se nad mou knížecí biskupskou hodností a milostí, kterou nosím ku poctě tvé a tvého Syna! Ó, neopouštěj svého věrného sluhu, ty jediná pomocnice v každé nesnázi, ty jediná oporo všech trpících!“

5. Leč to vše nic nepomáhalo. Náš muž upadl do velmi hlubokého spánku, z něhož se již na tomto světě neprobudil.

6. Jaké různé „vysoce důležité“ obřady se dály s mrtvolou biskupovou zde na Zemi, víte, a proto se hned poohlédneme ve světě duchů, a uvidíme, co si tam náš muž počne.

7. Hle, již jsme tu – a vizte, také zde ještě náš muž leží na svém loži, neboť dokud je ještě teplo v srdci, neuvolňuje anděl duši od těla. Neboť toto teplo je nervový duch5, který dříve musí být duší úplně přijat, nežli může anděl s úplným odloučením započít. Neboť vše tu postupuje podle náležitého řádu.