Help

jakob-lorber.cc

Kapitola 191 Robert Blum, Kniha 2

15. Kado: „Moji nejmilejší přátelé, mluvíte mně ze srdce! To také Kristus jako Bůh a Pán nekonečnosti musel hluboko pociťovat a chtít, že tak často a velice horlil proti nádheře oděvu. A nosí také jako Pán nekonečnosti zde v říši všeho světla opravdu nejméně světlý, nejprostší šat. Já sám jsem největším nepřítelem každé nádhery šatu, ať už je na světě hmotný anebo zde v Říši ducha duchovní. Nádherná roucha v nebích, jimiž jsou oděni moudří andělé, jsou bezpochyby ony skvrny, které na nich spatřujete, Boží oko. Neboť kdesi v Písmu se praví: Také na andělech spatřuje tvé oko, ó, Pane, nedostatky! Proto vám dávám zcela za pravdu, že si ošklivíte své zde nevhodné nádherné nebeské roucho. Ale kde vzít teď jiné? Proto je podržte, dokud nebude možno obdržet jiné. Vidět nás zde nemůže zřejmě nikdo čtvrtý, protože tu není. My tři však víme, co máme o tom soudit. Proto ať vás také tyto zářící nebeské hadry nijak neruší. Nemají-li teď především ve vašich očích žádné ceny, pak je vše zcela dobré a správné; neboť v mých očích neměla nikdy cenu taková nebeská cetka. Ale co teď začneme před otevřením brány? Začneme prosit, hledat a tlouci?“

Kapitola 191 Náhled v mobilu Impresum