Přerušuje ji Helena: „Hleď jen, abys přišla dál, jinak je nazbyt ještě komárů a španělských cvrčků! Znáš tento lerchenfeldský salát? (Ukazuje obě pěsti Minervě) Já ti říkám, jestliže hned neodejdeš, pak ti dám takovou malou ‚Tagwacht‘ (zatroubení úsvitu) přes tvou usmrkanou velkou hubu!“ - Robert: „Ale, prosím tě, Heleno, proboha! My přijdeme místo do čistého Božího nebe dokonce ke ‚Schmierseppel‘ (kolomazníku Pepkovi) do Obrlerchenfeldu! Považ přece, jak jsi jako pravý Boží miláček ležela na svatých prsou Samého Pána a všechnu milost od něho nasávala a nyní jsi tu, až na tu trochu lepší němčinu opět dokonalou Lerchenfeldkou!! Pohleď, to musíš zcela odložit, jinak se ti brána ještě dlouho neotevře!“ – Robert Blum, Kniha 2, Kapitola 192, Odstavec 10