Praví za zády Kadovými již Minerva: „Správně, ty tneš vždy do živého! Ó, ty lapáčku! Ty chceš druhé učit, jak by se mne co nejdříve zbavili, jako bych se snad někomu už někdy vnucovala! Na to mám zajisté v sobě příliš mnoho cti a jsem příliš pyšná, než abych byla schopna takového malicherného špinění. A ty, příteli Kado, se nemusíš už nijak obávat, že by ses mne snad těžko zbavil, neboť víš, že my se již známe hezky dlouho. Mám tě snad pojmenovat tvým pravým jménem?!“ – Robert Blum, Kniha 2, Kapitola 192, Odstavec 2