3. Z toho vidíš, že pamatuji na chudé; ale abych proto snad přicházel k nejvznešenějšímu Duchu s prosbou, aby mi spravoval bud pozemsky aneb jen čistě nebesky mé obnosy peněz, toho jsem dalek! Chce-li On něco učinit a nepochybuji, že také již skutečně něco učinil, pak je to v jeho svobodné nejsvětější vůli! Mám však před Ním tak neomezenou úctu, že si sotva troufám Mu za to děkovat; neboť se mi zdá, že takovým čistě hmotným díkem, kterým bych Mu jaksi ukazoval že myslím, že mi může jako nějaký služebník sloužit, bych Mu projevil převelikou neúctu. Žiji a jednám proto pokud možno jako poctivý člověk ze svých Bohem mně propůjčených sil podle zákona a volu a oslu, když vyšlapují mé obilí, hubu nezavazuji; ale velkého Ducha uctívám jen v jeho dni! Neboť psáno jest: „Nevyslovíš jméno Boha svého nikdy nadarmo!“

4. Pravím JÁ: „Kdybych již dávno nevěděl, že jsi poctivý a nadmíru bohabojný muž, nebyl bych k tobě přišel. Ale že se bojíš Toho, Kterého bys měl vlastně nadevšecko milovat, to není od tebe úplně správné a proto jsem k tobě přišel, abych ti ukázal, že v budoucnu máš Boha spíše milovat, nežli se Ho bát. Potom Se Bůh k tobě již sníží a bude ti ve všem nejjistějším, nejsilnějším a nejspolehlivějším Pomocníkem!“