4. Když měl víno v sobě, propukl také on ve velikou chválu vína a Mé moci a ke konci své chvály pravil mávaje vysoko ještě jednou naplněným pohárem (rabín): „Ano, Ty jsi již Ten, na Něhož všichni Židé a též pohané tak dlouho marně čekali! Proto sláva Tobě, Synu Davidovu a sláva také všem lidem na Zemi skrze Tebe! Sláva budiž Bohu na výsostech a Tobě, Jeho Synu!“

5. Pravil jsem JÁ: „Tvá řeč byla nyní dobrá; ale budeš-li ještě jednou volat také slávu vysokým bohům Říma, pak nebude smrt daleko od tebe! Být vpravdě přítelem všech lidí, ať Židů či pohanů je dobré a správné a je to také Má vůle - neboť také Já nechávám Své Slunce stejnou měrou zářit a svítit nad Židy i pohany -; ale lidi, kteří úpí ve staré slepotě, posilovat ještě v jejich bludu, místo aby byli z opravdové čisté a nezištné lásky k bližnímu vedeni na cestu Prasvětla, je horší nežli být zlodějem a lupičem. To si zapamatuj, starý dvojaký učiteli, který jsi často se žhoucí horlivostí učil Židy Boha Abrahamova, Izákova a Jakobova a hned poté jsi šel do školy pohanů a před nimi jsi Boha Abrahamova, Izákova a Jakobova snižoval a zesměšňoval! Buď buďto dokonalým Židem anebo buď pohanem, nalezneš-li v pohanství větší uklidnění pro svou chameleonskou duši!“