6. Rozkládá-li se hmota, děje se to také s duší. Rozkládá se, aspoň většinou, v substanciální psychoéterické atomy prasíly a vlastní duši po odpadnutí těla nezbývá přitom nic jiného nežli snad ten či onen základní typ zvířecí kostry beze světla a často téměř úplně bez života, jenž nemá ani nejmenší podobu s bytostí lidskou.

7. Taková duše je pak ve stavu, který praarciotcové nadaní duchovním zrakem nazvali a také velmi pravdivě a správně označili She oul a (peklo = žízeň po životě).