Dala-li se však voda do pohybu, což se stávalo asi jednou až dvakrát týdně -, měla opravdu tak mimořádnou léčivou sílu, že byl každý jakoukoli nákazou stižený uzdraven, měl-li to štěstí, že přišel do vody prvý (Jan 5,4). Rozumí se samo sebou, že také tu měli přednost jen bohatí a zámožní a že chudí nemohouce platit, často tu po mnoho let marně čekali, nežli některý poněkud milosrdnější hlídač ponořil takového chudého jako prvého do vody, který se pak také uzdravil. – Velké evangelium Janovo, Kniha 6, Kapitola 1, Odstavec 7