Help

jakob-lorber.cc

Kapitola 2 Velké evangelium Janovo, Kniha 6

2. - Pán svědčí o Sobě a o Svém poslání Mesiáše.

1. Asi za hodinu šel jsem s učedníky do chrámu, když jsme se byli dříve sešli s rodinou Lazarovou z Betánie, s kterou jsem Se znal již od Svého dvanáctého roku, kterou jsem každoročně při našich poutích do Jeruzalému navštěvoval a s kterou jsme si nyní o lecčems pohovořili, co se týkalo Mého učitelského úřadu. Tato rodina, jakož i známý náš hospodský doprovodili nás do chrámu a když jsme tam přišli, našel jsem tam onoho uzdraveného, který, spatřiv Mne, prodral se ke Mně a jal se Mne znovu chválit a Mně děkovat.

2. JÁ jsem mu řekl: „Hleď, když jsi nyní uzdraven, abys budoucně již nehřešil, aby tě nepotkalo ještě něco horšího!“ (Jan 5,14)

3. On Mně to slíbil a při této příležitosti se dověděl Mé jméno, což bylo právě snadné, neboť mnozí Mne z dřívějších dob znali. Poté nás tento člověk opustil, šel k přísným chrámovým Židům a sdělil jim, že jsem to byl Já Ježíš, Jenž ho uzdravil. (Jan 5,15)

4. I rozlítili se ihned tito chrámoví Židé, začali se pronásledujíce Mne tlačit ke Mně, aby Mne ihned jali a usmrtili, protože jsem učinil něco takového - a k tomu ještě o veliké sobotě! (Jan 5,16)

5. Hospodský spatřiv zuřivé počínání Židů, které nejvýš nenáviděl, radil Mi, abych co nejrychleji uprchl, jinak by Mne mohlo snadno potkat něco zlého.

6. JÁ jsem ho však utěšoval řka: „Neboj se; neboť dokud Já Sám tomu nechci, nebudou Mně moci nic učinit! Avšak, až se Mne začnou tázat, řeknu jim pak zcela nepokrytě Kdo jsem a potom teprve uvidíš jejich zuřivost, z které však nemusí mít nyní nikdo strach!“

7. Zatím co jsem toho soukromě říkal hospodskému, byli vzteklenci také již u Mne a osopili se na Mne: „Proč jsi toto učinil o velké sobotě, čímž jsi ji před veškerým lidem zhanobil? Nemohl jsi to učinit zítra a nemocnému by bylo bývalo také ještě dosti záhy pomoženo, aniž by byla velká sobota zhanobena?“

8. I pohlédl jsem velmi vážně na tyto vzteklence a řekl jim zcela prostě: „Můj Otec (v nebi) dosud působí a také já působím!“ (Jan 5,17)

9. Tu se chrámoví Židé rozlítili ještě více a chtěli Mne uchopit a ihned usmrtit; neboť volali k lidu: Nedosti na tom, že zhanobil velkou sobotu, nýbrž také se rouhal Bohu, nazývaje Ho svým Otcem, čině se Mu zcela rovným. Proto chopte se ho a ihned ho uškrťte!“ (Jan 5,18)

10. Tu nastal v chrámě hluk a někteří se chystali Mne uchopit. Já jsem Se však rozčilil a přikázal klid.

11. Ihned se také všichni uklidnili a JÁ jsem pravil rozlíceným Židům: „Vpravdě, vpravdě pravím Já jako Syn nemohu ze sebe nic dělat – leč jen to, co vidím dělat Otce! Co tedy Můj Otec činí, totéž činím i Já! (Jan 5,19) Otec miluje však Syna a ukazuje Mu všechno co Sám činí a ukáže Mu ještě větší skutky, takže se budete tomu sami nanejvýš divit! (Jan 5,20) Neboť jako Otec křísí mrtvé a oživuje, tak i Syn oživuje koho chce. (Jan 5,21) Pravím vám, vy slepci: Otec v nebi nesoudí nyní nikoho; neboť veškeren soud odevzdal Mně, Svému Synu (Jan 5,22), aby všichni lidé - Židé i pohané - ctili právě tak Syna jako ctí Otce. Kdo však nectí Syna, nectí ani Otce, Kterýž Ho poslal.“ (Jan 5,23)

12. Když jsem takto mluvil, bylo největší ticho a rozlícení Židé mlčeli; neboť chtěl jsem tomu tak.

13. A proto jsem mluvil dále a pravil: „Vpravdě, vpravdě, kdo slyší slovo Mé a věří opravdu Tomu, jenž Mne k vám lidem poslal na tuto Zemi, má život věčný a nepřijde co do své duše nikdy v soud, jímž je smrt hmoty, nýbrž touto vážnou a živou vírou pronikl ze smrti k pravému věčnému životu! (Jan 5,24)

14. A opět vpravdě, vpravdě, pravím vám, že přijde hodina a je již nyní zde, kdy mrtví na těle i na duši uslyší hlas Syna Božího a ti, kteří jej budou s vírou poslouchat, budou tím také žít věčně! (Jan 5,25) Neboť jako Otec má život Sám v Sobě, tak dal i Synu od věčnosti, aby měl život Sám v Sobě. (Jan 5,26) Také mu dal moc konat soud nade všemi lidmi a to proto, že věčný Syn Boží je nyní pro tuto dobu také Synem člověka.“ (Jan 5,27)

Kapitola 2 Náhled v mobilu Impresum