222. - Čisté a nečisté pokrmy.

1. Zatím co oněch několik farizeů jednalo s učedníky, rozmlouval jsem s Lazarem a s jeho hospodským o zcela lhostejných pozemských věcech. Mnozí přítomní celníci dávali však i se svou družinou pozor na všechno, co jsem s nimi mluvil a vzali si z toho mnohé co mohli potřebovat při svém hospodářství a chovu dobytka.

2. Upozorňoval jsem je na mnohé kořenné plody, které mohli podle popisu Mnou daného zcela dobře poznat, nasázet a pak připravit k požívání. Také jsem je seznámil s tím jak by měli připravovat maso vepřů, jelenů, srnců, kamzíků, gazel, divokých a krotkých zajíců a množství ptáků aby je mohli požívat, aniž by jim tato strava uškodila. Také jsem jim ukázal jak a v které době lze tato zvířata nejsnáze chytat, usmrcovat a jejich maso pak nakládat a dobře vyuzené na delší dobu k nutnému pozívání uchovat.

3. To slyšeli také Římané a AGRIKOLA šel od svého stolu ke Mně a pravil: „Pane a Mistře, také já jsem všechno to poučování slyšel a pocítil jsem velkou radost z toho, že jsi Se obrátil také v těchto věcech s poučením na nás! Hleď, my krmíváme zločince v žalářích říčními a mořskými raky! Tato zvířata, lze-li je dostat, se vaří ve slané vodě s přimísením tymiánu. Zčervenají-li, pak jsou také již dosti uvařena. Jsou-li takto připravena, podávají se k jídlu trestancům. Z počátku, jak známo, jen velký hlad je přiměl k požívání tohoto pokrmu; ale časem jim tato strava velice zachutnala a byli při ní zcela zdraví, vypadali den ze dne lépe a nakonec se každý na raky těšil. Ti pak, kteří si odbyli trest, nejedli také potom téměř nic jiného nežli raky, jen když je mohli mít. - Co říkáš takovéto stravě? Mohla by se doporučit k požívání také ostatním lidem?“

4. Pravím JÁ „Ó, ovšem - ale jen v určitých vám známých měsících a pak musí být čerství a živí, jak se rozumí samo sebou! Způsob přípravy je zcela dobrý. Raci říční jsou však lepší nežli mořští.“

5. Tím byl Agrikola uspokojen.

6. Avšak několik učedníků dalo se do hovoru a pravili: „Podívejme se na našeho Pána a Mistra! O takových věcech již dávno nemluvil! Jak to, že je mu to nyní vhod?!“

7. Také farizeové však, kteří rozmlouvali o Mně se starými učedníky, povšimli si Mé řeči, potřásli hlavami a řekli: „Jak to, že mluví nyní proti ustanovením Mojžíšovým a Římané nic nenamítají proti tomu, zatím co nám přece velmi vytýkali, že jsme zavrhli ustanovení Mojžíšova a na jejich místo dali ustanovení naše! Cožpak neví, co Mojžíš přikázal a že maso nečistých zvířat znečišťuje člověka také již tehdy, když se jich jen dotkne?! Příprava sem, příprava tam! Co je nečisté, zůstává také při nejlepší přípravě nečisté a znečišťuje toho, kdo to požívá! Ha, to je zvláštní od něho, že takto mluví“

8. Pravil Mně potají JAKOB: „Pane, neslyšíš, jak Tě farizeové chválí? Řekni jim na to něco!“

9. Pravil jsem JÁ: „Co je Mi do slepé řeči farizeů! Jsou to slepí vůdci slepých! Kde však vede slepý slepého, tam upadnou oba do příkopu a žádný nebude moci druhému pomoci. Proto nedbejte jejich řeči!“

10. Toto však slyšeli také farizeové a jali se mezi sebou dotazovat, zda jsem také mínil je, ač se přece stali věřícími.

11. JÁ však jsem vstal a řekl jim: „Ano, také vás rovněž jsem mínil! Vy slepí pošetilci! Co jde do úst a ústy do těla a přirozeným pochodem opět z těla, to neznečišťuje člověka; co však přichází ústy ze srdce. jako zlé myšlenky špatné a necudné řeči na cti utrhání křivá přísaha, všeliké lhaní, podvod, závist, lakota, chlípnost, smilnění, cizoložství, hltavost, přežírání také vašimi čistými pokrmy, znečišťuje celého člověka!

12. Hledejte v Písmu a shledáte, proč vám Mojžíš přikázal požívání pouze čistých pokrmů! Činil tak pro vaši příliš velkou masožravost a pro vaši bezuzdnou smyslnost a chlípnost. Já však pravím nyní, že pro toho, kdo je v srdci čistý, je také vše ostatní čisté, nečistému je však také vše nečisté.

13. Co jíš anebo piješ k potřebné posile svého těla, to tě neučiní ani blaženým ani neblaženým, nýbrž jen to, čemu věříš a co činíš! Věříš-li falši, nemůžeš nic správného a vpravdě dobrého učinit; neboť tehdy v tobě není pravda. Ale proto tvá duše v soudu nezůstane; neboť tu by byli všichni pohané ztraceni a k tomu nedojde! Slyšíš-li však pravdu a také ji chápeš, přesto však jednáš podle své falše, bude tě pravda soudit avšak stěží k životu, nýbrž ke smrti tvé duše! Neboť jako je světlo smrt noci, tak je pravda smrt lži a falši. Když nyní tvé duši vzešel den, jak se chceš vrátit do noci soudu a smrti ?!“

14. Pravil zákoník: „Mistře, já už vím, že mluvíš pravdu; ale vytýkal jsi nám, že jsme zrušili zákony Mojžíšovy a na jejich místo dali jiné! A hle, my ti to nepopíráme, protože je tomu také opravdu tak; ale dovoluješ-li nyní všem Ž:idům, aby požívali také určitě připravované maso zvířat označených Mojžíšem za nečisté, pak rušíš také v této věci ustanovení Mojžíšovo, jako jsi je také přesně nezachoval v tom, že když jsi také v sobotních dnech uzdravoval nemocné! Neboť psáno jest: „Šest dní budeš pracovat, den sedmý posvětíš a Pánu Bohu zasvětíš!“ Jakým právem činíš tedy i toto?“

15. Pravil jsem JÁ: „Jelikož jsem Ten, Kterýž jako takový do tohoto světa přišel, pak to konám zcela týmž právem, kterým kdysi dával Otec, jenž je ve Mně, Mojžíšovi pro vás Židy na poušti zákony. Já však neruším, jak se domníváš, naprosto žádný zákon Mojžíšův, nýbrž Já Sám ve všech bodech naplňuji zákon. Já vám jen ukazuji váš nerozum v posuzování zákonů tohoto proroka. Vy jezdíte po liteře, která usmrcuje a neznáte Ducha, který oživuje; proč říkáš, že ruším zákon Mojžíšův?“

16. Vy jezdci po liteře sajete sice právě svými literami komáry a polykáte za to velbloudy; neboť držíte-li se tak neochvějně liter ustanovení Mojžíšových, jak můžete potom za mnoho peněz a jiných obětí udílet bohatým Židům dispense (prominutí trestu; vyd.) ?!

17. Vy sami jíte kvašený chléb dokonce ve dnech sobotních, jíte divoké ptactvo a udílíte i svým apoštolům dovolení, aby jedli vše, co v kterékoli zemi lidé jedí. Činíte to vše však pro svůj pozemský prospěch a tím právě porušujete zákon; Já to však radím nyní lidem z pouhé lásky a slitování, nežádám za takovou dispens žádné oběti a proto Mojžíšův zákon neruším! Neboť hladoví-li člověk a nasycuje své tělo jakýmkoli poživatelným pokrmem, nehřeší proti nějakému zákonu Mojžíšovu. Požívá-li však nějaký Žid z pouhé mlsoty a kvůli marnivému lechtání ponebí pro pohoršení svých spolubližních maso nečistých anebo zadušených zvířat, ač má dosti masa zvířat označených za čistá, hřeší, protože pohoršil své slabé spolubližní.

18. Tímto přece neříkám také nic jiného nežli toto: Člověk může v čas potřeby jíst, také maso všech Mnou označených zvířat a nemusí si proto dělat svědomí; ale má si je napřed připravit tak, jak jsem to předtím oznámil a pak mu škodit nebudou! Avšak krev, zejména zadušených zvířat nemá nikdo jíst protože je v ní skryto mnoho zlých duchů (jedů)! Vy to dobře víte a přesto jíte tajně maso zadušených kuřat, telat a jehňat, protože vám lépe chutná a poté opojeni stáváte se chlípnými a nakonec zcela necitelnými.

19. Přemýšlejte nejprve sami o sobě co konáte, teprve pak Mně budete moci říci, zda ruším zákon Mojžíšův! Jak můžeš však svému sousedu říkat: „Pojď, abych ti vytáhl třísku z oka!“, ač v tvém oku vězí notný trám?! Pošetilče! Vytáhni napřed ze svého oka trám, pak teprve pohleď, jak budeš hotov s třískou v oku svého souseda! Každý zameť napřed před svými dveřmi, pak teprve jdi ke svému sousedovi: „Před mými domovními dveřmi je nyní čisto; chceš-li, zametu také tvou předsíň, aby se kolemjdoucí nepohoršovali naší špínou.“