8. A tak se vydal syn na cestu a šel ke svému otci. Ale již zdáli spatřil otec syna a bylo mu ho líto. Proto mu běžel s otevřenou náručí vstříc, padl mu kolem krku a políbil ho. Syn pak řekl jemu: „Otče, zhřešil jsem v nebi a před tebou; nejsem již dále hoden slouti tvým synem!“ Ale otec řekl svým sluhům: „Přineste ihned nejlepší oděv a oblečte ho! Dejte mu na ruku prsten a obujte ho! A přiveďte vykrmené tele, porazte je a budeme jíst a se veselit! Neboť tento můj syn byl mrtvý a nyní opět oživl, byl ztracen a opět nalezen! A tak nyní zpívejme a buďme veselí!“

9. Avšak starší syn byl na poli a když přišel domů, slyšel zpěvy a rej. I zavolal k sobě jednoho sluhu a tázal se ho, co to znamená. A sluha mu řekl: „Tvůj bratr přišel a otec mu zabil vykrmené tele, protože má ztraceného syna opět zdravého.“ I rozhněval se nejstarší syn a nechtěl vstoupit dovnitř. Otec však vyšel ven a dokonce ho o to prosil. Starší syn však odpověděl otci řka: „Hle, tolik roků ti sloužím a nikdy jsem tvůj příkaz nepřestoupil a ty jsi mi nedal nikdy ani kozla, abych se přitom mohl se svými přáteli veselit! Protože však nyní přišel tento tvůj syn, jenž promarnil svůj majetek s nevěstkami, zabil jsi mu vykrmené tele!“ – „Synu můj, ty jsi vždy u mě“, pravil otec“ a vše co je mé, je také tvé! Proto budiž také ty veselý; neboť tento tvůj bratr byl mrtev a opět oživl a byl ztracen a opět nalezen!“ Tu vešel také starší bratr dovnitř a měl velkou radost z mladšího bratra.

10. Hleďte, tyto obrazy vám praví také vše, co potřebují ti, kdož se ve svém srdci v lásce podobají Otci v nebi; ti však, kteří vězí jen v moudrosti, velkou potřebu lásky v Otci nepociťují.