Help

jakob-lorber.cc

Kapitola 242 Velké evangelium Janovo, Kniha 6

9. Avšak starší syn byl na poli a když přišel domů, slyšel zpěvy a rej. I zavolal k sobě jednoho sluhu a tázal se ho, co to znamená. A sluha mu řekl: „Tvůj bratr přišel a otec mu zabil vykrmené tele, protože má ztraceného syna opět zdravého.“ I rozhněval se nejstarší syn a nechtěl vstoupit dovnitř. Otec však vyšel ven a dokonce ho o to prosil. Starší syn však odpověděl otci řka: „Hle, tolik roků ti sloužím a nikdy jsem tvůj příkaz nepřestoupil a ty jsi mi nedal nikdy ani kozla, abych se přitom mohl se svými přáteli veselit! Protože však nyní přišel tento tvůj syn, jenž promarnil svůj majetek s nevěstkami, zabil jsi mu vykrmené tele!“ – „Synu můj, ty jsi vždy u mě“, pravil otec“ a vše co je mé, je také tvé! Proto budiž také ty veselý; neboť tento tvůj bratr byl mrtev a opět oživl a byl ztracen a opět nalezen!“ Tu vešel také starší bratr dovnitř a měl velkou radost z mladšího bratra.

10. Hleďte, tyto obrazy vám praví také vše, co potřebují ti, kdož se ve svém srdci v lásce podobají Otci v nebi; ti však, kteří vězí jen v moudrosti, velkou potřebu lásky v Otci nepociťují.

11. David, muž podle srdce Božího (lásky Boží), měl také dva syny, které obzvláště miloval. Ačkoliv ho však Absolon pronásledoval a David se proti němu vší mocí postavil, aby ho porazil, jakou odměnu by byl od Davida obdržel ten, kdo by mu byl přinesl jeho vřele milovaného syna živého! Šalomoun byl sice moudrost sama a byl vždy kolem Davida; ale Davidovou láskou a náklonností byl Absolon.

12. O, Moji milí, tento obraz praví nekonečně mnoho! Jakou radost pocítí srdce Davidovo, až k němu jednou opět přijde živý jeho ztracený Absolon!

13. Ó, Moji milovaní, v lásce je ještě velmi mnoho skryto, co žádná moudrost nevystihla; proto je Otec jako věčná láska také větší nežli Syn, jenž je zde jako její Světlo před vámi.

14. Proto pravím: „Mnohé je i u nejmoudřejších lidí nemožné, co je u Boha v jeho lásce nicméně vše možné! - Věříte Mi toto?“

15. Pravil nyní LAZAR naplněn radostí: „Pane, děkujeme Ti co nejvroucněji za toto sdělení; neboť kdo není raněn sedmeronásobnou temnotou duše a své celé mysli, musí zajisté nejvýš makavě postřehnout, co jsi tím naznačil. já aspoň jsem Ti zcela jasně porozuměl a bude tomu tak i u mnohých.“

16. Pravili také téměř všichni, kteří zde byli přítomni, že dobře porozuměli tomu, co bylo řečeno.

Kapitola 242 Náhled v mobilu Impresum