Help

jakob-lorber.cc

Kapitola 26 Velké evangelium Janovo, Kniha 8

26. - Podstata Boha.

1. (Pán:) „Poslyšte! Jestliže Bůh jako Tvůrce všech bytostí, nicméně však rozdílný ode všech ostatních Jím stvořených bytostí, jistě byl, je a bude věčný, ukládá Mu snad nějaká neměnivá nutnost setrvávat v určitém Pracentru?! Je-li již člověku dán v každém směru svobodný pohyb dokonce co do těla a nekonečně více co do ducha, proč by Se měl nejvýš svobodný Bůh omezovat v tom, v čem dal nejúplnější svobodu dokonce Svým tvorům? Pravím vám: Božská nekonečnost ve všem má moc také se nekonečně svobodně pohybovat! Přísluší jí podle toho zajisté také právo, aby Svou vznešenost proměnila v tělo, by tu Sama také jako věčně nejdokonalejší Člověk viditelně a hmatatelně stála vůči lidem Jí stvořeným.

2. Ale tvořit mimo Sebe jiná, Sobě úplně rovná Božstva, takovou moc nekonečná Boží vznešenost nemá a mít nemůže; neboť kdyby toto mohla, pak by musela být s to stvořit mimo jeden nekonečný prostor také ještě několik rovněž tak nekonečných prostorů, což však jistě každý jen poněkud jasně myslící člověk musí již zdaleka poznat a uznat za naprostý nesmysl. Neboť je-li jeden prostor ve všech pomyslitelných směrech nekonečný, kde by pak měl vzít počátek druhý, rovněž tak nekonečný prostor!

3. Druhý dokonalý Bůh s nejúplnější nekonečnou vznešeností je tedy právě tak nemyslitelný jako druhý nekonečný prostor a z toho můžete nyní jasně poznat, že Já, jako nyní vám rovný též v těle kráčející Syn člověka, nejsem žádný druhý, nýbrž jsem jen jeden a týž Bůh, Kterýž jsem byl před veškerým stvořením od věčnosti a tak také navěky věků zůstanu. Já proto nemohu učinit nic proti Své věčné slávě, ale vše pro ni.

4. Kdybych byl stvořil mimo Sebe ještě Bohy dva, jako snad Syna a Svatého Ducha, takže by pak oba byli individuálně ode Mne rozdílní, pak by si museli nutně činit nárok na veškerou Mou úplnou moc, ježto bez ní není žádný Bůh právě tak myslitelný, jako není myslitelný pojem nějakého druhého a dokonce třetího úplně nekonečného prostoru za jistého dělení a vzájemného omezení. Kdyby to však bylo myslitelné, jak by to pak vypadalo s jediným jen možným výsostným právem Božím?

5. Takové nekonečné božské výsostné právo může však být jen jedno! Neboť kdyby byla tři, bylo by nekonečné jediné Království Boží roztříštěné a jeho trvání by bylo právě tak nemyslitelné jako trvání tří nekonečných prostorů vedle sebe.

6. Jedno Království jen jednoho Boha může trvat věčně, protože jen On Sám je jeho Jediným Králem a Pánem, jak je to psáno v Písmu proroků, kteří z úst Božích takto prorokovali: „Bůh nedá Svou slávu žádnému druhému; neboť jedině Já, Kristus, jsem jediný Bůh!“ Lidé, andělé, panstva a mocnosti, ano všechny věci v nebi a na Zemi vždy se přede Mnou skláněli a budou se také navěky jen přede Mnou sklánět a nikdy před nikým jiným, jako také všechny světotvorné prostory, zdající se ve své velikosti vašim pojmům sebenekonečnější, jsou jen jedním nekonečným tvorným prostorem pohlcovány a jeví se vůči němu jako úplné nicotnosti.

Kapitola 26 Náhled v mobilu Impresum